Čállinčiehka
1. Ákkastalli teavsttat
2. Digáštallančálus
    2.1. Modeallateaksta
    2.2. Álggahantipsat
    2.3. Čállinskovvi
3. Ságaškuššančálus
    3.1. Modeallateaksta
    3.2. Álggahantipsat
    3.3. Čállinskovvi
    3.4. Bargobihtát
4. Girjjiid máinnašeapmi
    4.1. Modeallateaksta
    4.2. Bargobihtát
    4.3. Čállinskovvi

2. Kreatiiva čállin
2.1. Modeallateavsttat
2.2. Gaskaoamit ja čállintipsat
2.3. Čállinskovvi
2.4. Bargobihtát
2.5. Ávkkálaš neahttareaiddut

3. Šáŋŋer
3.1. Máidnasat
3.2. Muitalus
3.3. Novealla
3.4. Novealla Čiegusvuohta
3.5. Novellii bargobihtát

 

Bures boahtin Čálliidlágádusa čállinčihkii

 
Juohkehaččas lea áigumuš, dahje ulbmil go čálligoahtá. Áigumuš sáhttá leat guoimmuhit, ákkastallat, reflekteret dahje juohkit dieđuid. Buot dáid vugiide gusket dihto dovdomearkkat, njuolggadusat ja rávvagat.
 
 
Čállima bokte mii gulahallat, oahppat ja ovddidit iežamet jurdagiid. Čállinmáhttu dárbbašuvvo juohke suorggis servodagas; sosiála mediain, loggačállimis, raportačállimis, dieđiheames, skoviid deavdimis ja ollu eará. Danne lea čállinmáhttu dehálaš sihke persovnnalaš ja fágalaš ovdáneapmái.
 
Eksámenis galgá čájehit ahte dovdá ja hálddaša máŋggabealat čállindáiddu. Bargobihtáin čuožžu dávjá: Digaštala... dahje, ságaškuša... dahje, reflektere... dahje, válddahala... dahje, muital...
Ollu sámegieloahpaheaddjit váillahit sámegillii struktuvrralaš čállinrávvagiid ja modeallateavsttaid maiguin skuvllas sáhttet bargat čállinhárjehallamiin ja ráhkkanahttit ohppiid eksámeniidda. Mii ovdanbuktit čállinčiegas dás duohko muhtin teakstašlája dovdomearkkaid ja dasa modeallateavstta ja čállinskovi.
 
Muitte ahte čállimii ja lohkamii guoská dat seammá go ollu eará doaimmaide: Hárjehallan, hárjehallan ja hárjehallan. Nubbi eará ráva: Sutnje gii lohká ollu, lea čállin maiddá álkit.