ČálliidLágádusa birra CL-Sámi academica GirjjálašvuođaguovddᚠOktavuohta
  Gálvoseahkka lea guorus
 
Leat go juovlaskeaŋka diŋgomen?
Áigemearri diŋgot lea 16.beaivve juovlamánus vuoi lea sihkar páhkka joavdá ovdal juovllaid.
 
 


Jovnna-Ánde Vest

r. 1948. Jovnna-Ánde Vest lea riegádan Roavvesavvonis ja orru dál Parisas. Son oaččui Sámeráđi girjjálašvuođa bálkkašumi Árbbolaččat II-girjji ovddas 2003, ja evttohuvvui Davviriikkaid Ráđi girjjálašvuođa bálkkašupmái Árbbolaččat III-girjji ovddas 2006.

Maŋŋá biografiija-romána Čáhcegáddái nohká boazobálggis ja guokte ii-mange-báikái-čadnojuvvon girjjiid Kapteinna ruvsu ja Eallin bihtát, máhccá Árbbolaččat-ráidduin fas sullasaš báikkálaš birrasii go Čáhcegáddái-girjjis.

Árbbolaččat -trilogiija govve smávva sámi báikegottáža rievdama maŋŋá nuppi máilbmesoađi, ja muitala mo eallin nuppástuvvá go ođđa áigi vieruidisguin ja gáibádusaidisguin bahkke ovddeš boaittobeal guovlluide ja fátmmasta daid ge stuorát máilmmi oktavuhtii. Dat mii dáhpáhuvvá ja mearriduvvo čoahkkebáikkkiin, guovddášeiseválddiin ja ruhtafámuin váikkuha giliolbmuid árgabeaivválaš ságaide ja bargguide. Ovddeš iešbirgejupmi mii lei lundui čadnon gal ain muhtunmuddui bissu, muhto dađis rievdá visot.

Árbbolaččat lea hámi dáfus kollektiivva romána mas čálli luoiká jiena máŋgga persovdnii, muhto mas dattege olu oidnojuvvo váldopersovnna Heaikka čalmmiid čađa ja su beaivegirjemerkestemiid bokte, mat muhtunmuddui gártet girjjiid strukturerejeaddji muitalussan. Árbbolaččat-ráidu geavaha čáppagirjjálašvuođa vejolašvuođa dadjat juoidá historjjá birra muitalettiin daid olbmuid birra geat aiddo dalle elle ja doibme. Go oahpásmuvvá Árbbolaččat persovnnaide, de dan bokte maiddá oahpásmuvvá daid jurdagiidda mat leamaš mielde ovddideamen báikkálaš sámi kultuvrra dasa mii dat dál lea.

Okta dehálaš duogábeal fáddá Árbbolaččat girjjiin lea 'ođasmuvvan' 'ođasmahttima' ektui – nammalassii gažaldat ahte dáhpáhuvve go ᚚit iešalddiset vai livččii go leat stivremis nugohčoduvvan 'ovdáneapmi'? Man muddui dáhpáhuvve ᚚit vealtameahttumit giliolbmuid iežaset dagakeahttá maidige, ođasmuvve go áiggit danin go ovdáneapmi dan gáibidii, vai ledje go olbmot ieža mielde váikkuheamen, ja dakko bokte, ieža ge ođasmahttimin servodaga olles viidodagas? Girjjit eai atte, eai ge galgga ge addit, makkárge vástádusa gažaldahkii, muhto girjjiid eatnat fáttát loktejit dattege diekkár smiehttamuša ge logadettiin.