ČálliidLágádusa birra CL-Sámi academica Girjjálašvuođaguovddáš Oktavuohta
  Gálvoseahkka lea guorus
 

ÁMMUN CD: ”Jođus ain” ilbmá
 

Girješavga Guovdageainnus
 

Biergogáhkut, luođit ja divttat
 

Lágádusa policy

Historjá
ČálliidLágádusas leat vuos ilbman guokte girjji, vuosttas girji, «soahtái» 1999:s, ja nubbi, «Deanu leahki - sogat, historjá» fas 2001:s.Lágádusa áigumuš ja duogášjurdda lea leamaš gáržžes sámi ruhtadanortnegiiguin buorebut ávkkástallat, ja dan láhkái oažžut áigái eambbo buriid lohkosiid. Lágádus lea registrerejuvvon Norgga fidnodatregisterii (mva), John T. Solbakk ovddasvástideaddjin. Son joatká jođihandoaimmain.

Áigumuš
ČálliidLágádusa girjegoastideami dovdomearkan galgá leat alimus dási girjjálašvuođa ja goasttidanfágalaš máhtolašvuohta ja profešunalitehta. Lágádus áigu leat dás duohko girjegoasttidan-fálaldahkan sámi girječálliide. Lágádus sáhttá goasttidit buot lágán girjjiid maidda sámi servodagas lea dárbu, dušše ii vuorut vuos dábálaš oahpponeavvuid. Prentema eaktuda ruhtadit vuosttamužžan doarjjaortnegiiguin mat almmolašvuođas leat ásahuvvon sámegiel girjjiid goasttideami várás, muhto sáhttá maiddá ohcat eará sponsejeaddjiid geaid ruhtadeapmi soahpá lágádusa ulbmiliida muđui. Lágádus sáhttá maiddái almmuhit sámegielas vuolgán girjjiid eará gielaide, go fal dakkár almmuhemiid lea vejolaš ruhtadit.

Stivrenjoavku ja Doaimmahusgoddi
Stivrenjoavkkus leat Harald Gaski, Aage Solbakk ja John T. Solbakk. Stivrenjoavku mearrida lágádusa jahkásaš bušeahta, ja doaimma ekonomalaš eavttuid.

Doaimmahusgottis Doaimmahusgoddi čoahkkana unnimusat oktii jahkái, ja digaštallá ja neavvu ee. lágádusa goasttidanpolitihka. Lágádusa čállit/doaimmaheaddjit válljejit unnimusat 6 olbmo Doaimmahusgotti 2 jahkái, ja Doaimmahusgoddi vállje 3 olbmo stivrenjoavkku 2 jahkái.

Čállit oamastit
Lágádusa ovttat goasttidemiid oamasta čálli/doaimmaheaddji. Ovttat goasttideami dienas galgá čállái/doaimmaheaddjái. Dát mearkkaša dan ahte juohke girjji netto vuovdinsisaboahtu juogaduvvo čuovvovaččat: girjegávpái 35%, čállái 35% (royalty), ja lágádussii 30% (vurken- ja vuovdingoluide). Čálli royalty lea lassin fásta submái maid organisašuvnnat ja Sámediggi leat soahpan čállibálkán sámegiel girjjiide, go olggosaddin ruhtaduvvo Sámedikki bokte. Dán vuogi mielde oamastit girječállit ieŽa lágádusa ovttat prošeavttaid, ja nu maiddái praktihkas oktasaččat oamastit olles lágádusa.